Jak odhalit voliče ČSSD? Dotazník netřeba.

Včera si mne vzal do úst jistý bloger pan Václav Hlavatý. Pro mne naprosto nepochopitelným způsobem vydedukoval z mého povzdechu: „Přemýšlím, kdo jsou asi tak ti Paroubkovi obyčejní lidé?“ To, že jsou to ti zbylí potencionální zaměstnanci, kteří jsou prý líní, neskutečně hloupí, nepoctiví a s ohledem na očekávanou mzdu i neskromní.

Ten si svuj rybník sám nevypustí.

Nevím, jestli i tady funguje ono pověstné „kdo se cítí, ten se vtípí,“ ale nic takového jsem nenapsal. Nehodnotil jsem něčí politickou příslušnost, to nebylo cílem. Celý můj blog byl o tom, že když jsem v dávnější minulosti několikrát dělal konkurz na vytvořené pracovní místo, z nepochopitelných důvodů mi z pracovního úřadu chodili lidé, kteří o práci neměli zájem, jen chtěli splnit povinnost a dostat razítko, nebo na pozici neměli dostatečné jak fyzické, tak psychické předpoklady, včetně elementárních znalostí základní školy.  A když už, tak to byli lidé často nespolehliví, které zaměstnat byl krok srovnatelný s bungee jumpingem se steřelým a plesnivým lanem. Zaměstnanec, za kterého musí jeho práci dělat jiní zaměstnanci je k ničemu a škodí i svým kolegům.

Pravděpodobně ani on, ani někteří diskutující pod článkem nepochopili, že to nebylo o lidech chytrých a schopných, kteří chodili také, ale kterých bylo mnohem méně. Navíc mnozí jaksi nepochopili, že se hovořilo o čase minulém, nikoliv přítomném, tedy ne dnešní stav, kdy na úřadech práce je spousta schopných a chytrých lidí.

Pan Václav Hlavatý mi pak poradil, jak odhalit pravděpodobného voliče ČSSD. Vymyslel naprosto geniální systém otázek ve stylu (a teď budu přehnaně parafrázovat): „Chytří lidé píšou na začátku věty velké písmeno. Píšete ho taky?“  Hádejte, jakou odpověď měli dát voliči ČSSD.

Ne, děkuji. Takové geniální dotazníky nepotřebuji. Já vím, kdo jsou voliči ČSSD.

A jak je tedy odhalit voliče ČSSD bez dotazníků?

Jsou to jednak politici, kteří prostřednictvím této strany prosazují své osobní ekonomické zájmy. Pro ně je tato strana zlatým dolem. Je jejich výtahem k moci. Myslíte, že by se toho dobrovolně vzdali? Já ne.

Dále jsou to především lidé, kteří jsou na jejím vládnutí ekonomicky závislí. Tedy přesněji, všichni, pro něž případné vládnutí ČSSD znamená jisté ekonomické korýtko, ať už ve formě různých dávek a bezpracného zisku, dotací, nebo díky přisátí na různé penězovody na radnicích a úřadech.

Jsou to úředníci, kteří moc dobře vědí, že za vlády ČSSD bude mohutnět a košatět byrokracie, která dá úředníkům práci, ale navíc připraví živnou půdu pro případnou korupci. Čím víc je různých komisí, povolení, příkazů a zákazů, tím častěji může úředník dělat drahoty a vyžadovat všimné. (Bez ohledu na prázdné heslo „Bojuji proti korupci“.)

Jsou to mimo jiné lidé, pro něž je styl vládnutí ČSSD výhodný, protože vytváří poptávku po jejich předmětu podnikání. Nechtějte po kaprovi, aby si vypustil svůj vlastní rybník.

Dále jsou to lidé s představou velikého bezedného pytle peněz ve státních rukou, kteří jsou tak strašně hodní, že by neustále někomu něco rozdávali. Těmto lidem zpravidla nedochází, že aby se mělo z čeho rozdávat, musí se někde vzít. A komu se asi tak vezme? Tito lidé nikdy nepochopí, že nakonec to rozdávání stejně zaplatí oni sami.

Jsou to některé matky s dětmi, které chtějí pro své ratolesti to nejlepší a jsou schopny v rámci tohoto ušlechtilého jednání své dítě zadlužit předraženým kočárkem.

No a v neposlední řadě jsou to všichni ti, kdo mají strach. Strach co bude zítra, pozítří, co se stane v budoucnosti. Chtějí mít pocit, že je tady někdo, kdo jim dá záruku, že nepřijdou o práci, budou se doživotně mít lépe a lépe, odejdou v klidu do důchodu, který budou dostávat s železnou pravidelností. To, že jejich volba právě tyto „jistoty“ ohrožuje, neřeší. Sliby jim dostačují.

Jsou to lidé, kteří vědí, že je potřeba šetřit, ale vždycky někde jinde než na nich.

Jsou to lidé, kteří věří, že ostatní mají povinnost se o ně postarat, aniž by se dokázali postarat alespoň sami o sebe.

No a nakonec jsou to i lidé naivní, kteří věří často i protichůdným slibům. Věří v zázraky sociální ekonomie, věří, že v budoucnu musí být samá pozitiva a jistoty.

Tak to jsou ti voliči ČSSD. A jde to i bez dotazníků.

Tedy, vůbec to nemusí být lidé hloupí, zlí nebo neschopní. Často jsou velmi chytří a schopní, někdy zase velmi hodní. Mají prostě svůj pohled na svět a ten jim nevymluvíte.