Konec světa je možná blíže, než si myslíme.

Ne, opravdu nechci tady nikoho strašit nějakými fantasmagoriemi, nebudu vykládat jediné správné závěry z agrosymbolů tvořených z dlouhé chvíle kdoví kým, ale chci poukázat na jeden čistě astronomický jev, tak říkajíc za našimi vesmírnými humny.

Tak by mohla vypadat naše noení obloha

Betelgeuse - druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orion vzdálená od nás přibližně 427 (+/- 80) světelných let. Nová měření údajně tuto vzdálenost posunula na 640 sv. let. Každý z nás jsme ji již někdy viděli. Neodmyslitelně patří na zimní nebe severní oblohy.  Jde o červeného veleobra, jednu z největších známých hvězd. Její průměr je téměř tisíckrát větší než průměr našeho Slunce. Samotná hvězda by v naší soustavě vyplnila prostor až asi k Jupiteru a její hmota je přibližně 20 hmotností Slunce. Tím zcela po právu patří k hvězdám s největší známou svítivostí, která je téměř 100 000x větší než svítivost Slunce. Díky své hmotnosti patří k hvězdám, které se vyznačují velmi "krátkým životem" zakončeným vesmírným divadlem zvaným supernova.

Betelgeuse je nyní stará pouze několik milionů let a přesto už se blíží její nevratný konec, ve kterém exploduje jako supernova. Až k tomuto výbuchu dojde, bude viditelný ze Země dokonce i za denního světla a odhaduje se, že by mohla rozzářit noční oblohu jako naše vlastní slunce. Nejde tady o to, jestli se to stane, to je předen dané fyzikálními zákony panujícími v našem vesmíru, jde spíše o to, KDY k tomu dojde. Dosud jsme tajně předpokládali, že byť je její život krátký, nás jako lidstva se její exploze nedotkne, protože se prostě v čase mineme. Možná jsme se mýlili. Hluboce mýlili.

Dlouhodobé monitorování UC Berkeley infračerveným prostorovým interferometrem (ISI -Infrared Spatial Interferometer) na hoře  Mt.Wilson v jižní Kalifornii odhalilo, že od roku 1993 došlo ke smrštění průměru až o 15%. Uvědomme si, že toto je v životě hvězdy naprosto nevídaná rychlost. Ano, existují proměnné hvězdy – cefeidy, které pulzují, ale to činí na mnohem menších časových úsecích a pravděpodobně v důsledku jiných mechanizmů, protože u nich je tento jev provázen změnou svítivosti. U Betelgeuse se změna průměru na světelné křivce neprojevila a žádná periodicita tohoto úbytku není doposud patrná.

Profesor Charles Townes , nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1964 (společně s dvěma ruskými fyziky, za výzkum v oboru kvantové elektroniky, který vedl k vývoji maseru a laseru) vidí tuto změnu jako velmi pozoruhodnou. Upozorňuje, že je potřeba vše pečlivě sledovat a vyhodnocovat.

Zmenšování může být důkazem doposud neobjevených pulsací hvězdy, jak doplňuje Graham Harper (University of Colorado, Boulder), který nebyl členem výzkumného týmu.Povrch hvězdy Betelgeuse je znám svým rozpínáním a smršťováním, které způsobuje víření plynů při konvekci z podpovrchových vrstev. Dvě takové pulsace jsou známy s periodicitou 1 rok a druhá 6 let. I tato pozorování ukazují na postupné zmenšování průměru hvězdy během 15 let v souladu s řadou měření. Harper dodává: „Myslím si, že to je velmi zřetelný signál, že se Betelgeuse zmenšuje.“ Dále doplňuje: „Kdykoliv se díváme na snímky hvězdy, nejeví se symetrická. Vypadá podobně jako neforemná brambora.“ Hvězda Betelgeuse rotuje podle současných poznatků přibližně jednou za 18 let. 

Jeden z možných závěrů je, že vzhledem k dosud naměřenému exponenciálnímu smršťování které pozorujeme, Betelgeuse prochází stadiem těsně před výbuchem supernovy typu II. Může vybuchnout zítra, nebo taky za několik stovek či tisíc let. Podle jistých aproximací beroucí v úvahu stále se zrychlující smršťování tak může dojít k výbuchu s poměrně vysokou pravděpodobností do deseti let ….a nebo taky 23.12.2012. Ne, samozřejmě nechci dávat do souvislosti racionální zjištění s bulvární předpovědí konce světa, nicméně „souvislost“ se přímo nabízí. Pokud ale k něčemu takovému opravdu dojde, pak to bude v důsledku čistě fyzikálních jevů.

Co by pro nás takový výbuch pravděpodobně znamenal?
Asi největší hrozbou by byl gamazáblesk. Kdyby se naše sluneční soustava nacházela v ose pólů explodující supernovy při závěrečném zhroucení, byl by tímto směrem vyzářen extrémně silný puls gama záření.

U Země bychom naměřili tok energie záření daný poměrem kvadrátů vzdáleností, tedy  vzhledem ke vzdálenosti supernovy a její velikosti zhruba 53 000 kJ/m2. Pro představu je to podobné přibližně tomu, kdyby v té části atmosféry přivrácené ke zdroji záblesku vybuchla na každých 0,8 km2  jedna atomová bomba o síle jedné kilotuny TNT. To by vedlo ke zničení ozónové vrstvy, vytvoření rázové vlny, která by se šířila atmosférou a způsobovala gigantické globální bouře a požáry a to i na odvrácené straně. Extrémně energetické záření by vyprodukovalo velké množství mionů, které jsou velmi pronikavé a mohly by totálně ohrozit život i hluboko pod zemí a pod vodou.  I když by byl záblesk krátký, zničil by spolehlivě veškerý vyšší život na naší planetě Zemi. Prostě by nebylo kam se schovat. Žádný kryt by nebyl dost hluboko, žádný štít dost účinný.

Umělecká představa záblesku gama (zdroj NASA/Swift/Mary Pat Hrybyk-Keith and John Jones).

Naštěstí je pravděpodobnost, že se budeme nacházet v tom „správném směru“ poměrně malá, ovšem nenulová. V případě, že nás gamazáblesk mine, uvidíme na obloze úžasné divadlo dalšího slunečního kotouče, který nám rozsvítí zimní noc do jasného dne. I tak extrémně energetických částic dopadajících na naší atmosféru bude velké množství, ale ta by je měla spolehlivě odclonit za doprovodu určitě zajímavých vizuálních efektů.

Stát se může ledacos, vše bude záviset od toho, v jakém úhlu vzhledem k pólům hroutící se hvězdy se bude naše sluneční soustava nacházet. Netvrdím, že se to stane dnes, nebo zítra, ale stane se to určitě a upozorňuji, že existuje určitá, poměrně vysoká pravděpodobnost, že to my nebo naši potomci zažijeme. Neexistuje způsob, jak se na podobnou věc připravit. Snad jen žít svůj život tak, jako by každý náš den měl být ten poslední a zároveň mít na vědomí, že zde můžeme pobýt ještě drahně let. A pokud k výbuchu dojde za našeho života, tak nezbývá než doufat, že budeme mít to štěstí a jako jedni z mála uvidíme jedno z nejnádhernějších divadel, které nám vesmír může ukázat a ve zdraví to přežijeme.

http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2009/06/09_betelim.shtml http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=3000&pageNum_clanky=0 http://apod.nasa.gov/apod/image/9804/betelgeuse_hst_big.jpg http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap090805.html
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=3000&pageNum_clanky=0
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4421
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3915
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1732
http://askstarwalker.com/sizeofplanets_2.html
http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/betelgeuse-%E2%80%93-scvrkavajici-se-hvezda/232.html
http://www.newscientist.com/article/dn17282-betelgeuse-the-incredible-shrinking-star.html