Blahopřeji - zrušil jste si vlastní smrt!

Když hodím kostkou, kolaps pravděpodobnosti, že padne 2, do jistoty, že skutečně padla, způsobí čas. Fajn. Předám kostku opici, aby udělala totéž a odejdu. Opice má stejnou pravděpodobnost, která uplně stejně zkolabuje do jistoty. Co ten kolaps způsobilo tentokrát? Čas? Ne, ten přece potřebuje inteligentního pozorovatele, který tam není.

Jak žili dinosauři, když to nebylo v čase? Inteligentní pozorovatel, kterého čas ke své existenci pozoruje, přišel až o 65 milionů let později. 65 milionů let mimo čas - paráda!

Smrt je jistota. Říká se dokonce, že je to jediná jistota, kterou každý z nás má. Je stejně jistá při našem narození, jako vteřinu před smrtí. Jaká pravděpodobnost má do ní zkolabovat? Nebo snad smrt není okamžik v čase?

A propos - jak vysoká inteligence pozorovatele je nutná k existenci času? Možná, že i Vy žijete mimo čas. A nezemřete

Kolaps jistoty do jistoty přece není žádný kolaps... No, možná je to pravda. Říká se totiž, že všechno má svůj konec, jen blbost je věčná.

Re: Blahopřeji - zrušil jste si vlastní smrt!

Jen jste názorná ukázka  toho, kdo naprosto nepochopil, o čem to je, ale zato má obrovskou snahu se k tomu vyjádřit. Mohu vás uklidnit, jsou vás zástupy. Ano, blbost je věčná.

Napůl informované nesmysly.

.

Co mě těší, že experti jako vy, nedokážou popsat ani ty napůl informované nesmysly. Jenom ví, že je to špatně.

kolaps vlnové funkce

vlnová funkce umožnujě aby byla soustava atomů ve v různých stavech,pokud je naprosto odizolovaná od okolí a není v kontaktu s jinými částicemi,ale to neznamená,že k jejímu kolapsu musí být přítomen inteligentní pozorovatel nebo jakýkoliv organismus

Re: kolaps vlnové funkce

kolaps vlnové funkce je přežitý termín z počátků debat o podstatě kvantové teorie. Dnes je to vysvětleno pomocí tzv. dekoherence. Tj. žádný kvantový systém není zcela izolovaný od okolí a interakcí s okolím docházím k narušení koherence (kvantové superpozice), a tím se systém stává klasický. Proto Schrodingerova kočka je buď živá nebo mrtvá. Interferenční jevy lze pozorovat jen u mikroskopických objektů a izolovaných kvantových systémů

matematika vs svět

zásadní problém IMHO je , že matematika je konstrukce. Ona neexistuje a neexistuje proto, že obsahuje prvky které nejdou vyrobit z hmoty takové jaká je. Pokud sám tvrdíte, že nekonečna jsou vada na kráse, já dodávám že Přesna jsou toutéž vadou. Alegoricky řečeno, bez nekonečně ostrého nože, dokonalý kruh nevyrobíte. Tedy nejen nekonečno a nula, ale také všchny ostatní matematické objekty o nichž vím (nejsem nějaký přeborník na matematiku, tak mně poučte jestli se pletu), tedy nevím o žádných matematických objektech které nejsou přesné. I Pí je přesné jen se těžko zapisuje... Logika jakbysmet, 1 a 0 jsou jasně odděleny (tedy jsou různé a proto přesné) ... svět takový není, ani množiny nejsou v reálném světě skutečností. Neexistuje množina jablek , každé jablko je jiné. Podle mne dokonce i každý elektron či foton je jiný, když ničím jiným pak polohou v prostoru a čase, historií... tedy jaké množiny. Každá konstrukce je zjednodušením reality, popisuje jí jen přibližně.

Re: matematika vs svět

Něco na tom je.Kdyby byla jablka tak malá jako foton, stěží bychom poznali, že jsou různě flekatá.

kolaps vlnové funkce

předem říkám že tomu co dále napíšu sám nevěřím, ale možnost to je :

Pokud by byl vesmír (realita) naprosto deterministický (předurčená), znamenal by fakt, že pozorovatel má nějaký vliv na to co se stane jen tolik, že to také bylo od počátku světa dáno a být jinak nemohlo. Rozuměj,, to že se v pokusu s polopropustným zrcadlem stane to či ono ,a je u to někdo nebo není, by bylo dáno od počátku a tudíž i výsledky by byly dány od počátku. Systém (pokus se zrcadlem) "věděl" jak dopadne, byl předurčen od počátku, a tudíž s pozorovatelem nebo jeho nepřítomností počítal. Nešlo by z toho tím pádem dělat nějaké závěry, rozhodně ne o nějaké inteligenci a její vyjímečnosti a vlivu na realitu. Nakonec jaká inteligence, jaká vyjímečnost a jaká svoboda (vůle) v absolutně předurčeném vesmíru, že?

Jediné v čem s vámi naprosto souhlasím je to, že neuznáváte absolutna jako nekonečno, nulu (bod). Jen dodávám že ani konečna nejsou bez vady , tedy že něco jako jedna celá v reálu také neexistuje.

Re: kolaps vlnové funkce

Ale realita, právě díky principu neurčitosti, nemůže být předurčená, takže žádné pokud není.

Kdo byl ve "funkci" pozorovatele

v době, kdy ještě žádný, vzhledem k mládí vesmíru, nemohl existovat?

Re: Kdo byl ve

Nebojím se zeptat.

!

A chleba levnější bude?!

Re: !

pokud bude levnější mouka pane Moučko, tak určitě.

Ještě jednou ..

Na vznik světa máme dva pohledy. Buď vznik stvořitelem, nebo náhodou. Jestliže existuje pouze náš Vesmír, pak je velice, velice pravděpodobné, že byl stvořen a to kvůli jemně nastaveným základním fyzikálnám  konstantám. Tomuto pohledu se dá vyhnout jestliže uvažujeme o multiverzu -  množství vesmírů, které existují vedle sebe a opakují se.

Právě strunová teorie a její Calabi-Yauovy prostory mají matematicky spočítánou  existenci 10 na 500 vesmírů ( pro srovnání v našem známém vesmíru existuje asi  10 na 100 atomů hmoty). Toto obrovské číslo dává šanci, že v některém vesmíru jsou takové podmínky, že je tam možný život - což je náš případ, a což by se mohlo brát jako důkaz, že k tomu nemusí být stvořitel a že stačí náhoda, a vzhledem k nepotřebě Boha by to fungovalo  podobně jako Darwinova teorie života

Strunaři horečně pracují na obhájení své teorie, včetně existence multiverza, na možnosti existence světa bez stvořitele. Jenže tato cesta  pravděpodobně není správná.

Re: Ještě jednou ..

Jemně nastavené fyzikální konstanty vůbec o ničem nesvědčí. Už na to odpověděl Hawking:

"Inteligentní bytosti v těchto oblastech by tedy neměly být překvapeny, jestliže pozorují, že jejich lokalita ve vesmíru uspokojuje podmínky nutné pro jejich existenci. Je to podobný případ jako boháč, který bydlí v přepychové čtvrti, a který nikde nevidí žádnou chudobu."

(Stephen Hawking, A Brief History of Time)

Přimlouvám se

Přimlouvám se za samostatný článek o vícerozměrném prostoru, jeho matematických a geometrických podobách.

Strunová teorie

Autor je mimo a stejně jako ostatní  stojící mimo realitu světa se nás snaží přesvědčit, že jeho teorie je ta nejsprávnější. Srunové teorii se skutečně  věnuje většina teoretických fyziků, fyzikální katedry univerzit jsou z velké části obsazeny právě strunovými fyziky. Ve skutečnosti se jedná o teorii  vzniklou v lidských hlavách, vychází z komplikované matematiky, ale nemá jeden hmatatelný důkaz, že odpovídá realitě. Pokud by byla správná, dokonale by vysvětlila svět, včetně velkého sjednocení částic a sil přírody.

Zatím je slepou ulicí ve fyzikálních teoriích a nic nenasvědčuje tomu, že by kdy byla  pravdivá. Dokonce její vyznavači zachází tak daleko, že chtějí měnit pravidla vědecké práce - nechtějí ji dokázat důkazy ( protože je nemají), chtějí ji prosadit pouze jako jedinou správnou teorii ,bez důkazů, která vykládá svět.

Viz : Lee Smolin "Fyzika v potížích" Agro/Dokořán, 2009

Re: Strunová teorie

Smolin je výborný. Ještě bych doporučil Peter Woit - Dokonce ani ne špatně. Argumentace je podobná, ale rozhodně také stojí za přečtení.