U břehu moře...

Tohle je taková bajka o filozofii dneška. Nemusíte s tím souhlasit, ale to je tak vše, co s tím uděláte.

U břehu moře stála holčička a házela do moře medůzy, které vyplavil rozbouřený příliv. Bylo jich na statisíce. Holčička je házela a házela a v tu chvíli k ní přišel filozof a říká: "Proč se tak snažíš? Jsou jich statisíce a stejně je nikdy nehodíš do moře všechny, vždyť je to jedno."
Holčička ukázala filozofovi medůzu v ruce a řekla: "Tak téhle, téhle to jedno není..." a hodila ji do moře.
.
Nicméně to není konec příběhu. O pár let později potomci medůz vrácených do moře totálně zlikvidovali turistický ruch ve městečku, ve kterém žila zmíněná holčička. Ta pak již nemohla jít studovat, ale stala se pouhou uklízečkou v místním hotelu.
.
Ne každý skutek, který se jeví jako milosrdenství jím skutečně je. 
Ne každá věc co se děje, byť vypadá jako katastrofa jí skutečně je.
Býti filozofem není špatné z principu a jako to pověstné slepé kuře může nalézt i zrno.
Kdyby to holčička tehdy věděla, asi by si pracky urazila.
Nikdy nevíme, k čemu kde jaká událost nakonec povede, takže naše snaha může být nakonec kontraproduktivní.
Nic z toho nás nemůže odradit zachránit tuhle konkrétní medůzu.