dobře napsáno

jen doplním, že leckdy je samotná krádež i bez použití násilí rovna minimálně pokusu o vraždu ...

 krádež vody na poušti, krádež koně v pustině.....= trest smrti pro okradeného

v našich podmínkách : krádež zabezpečovacího zařízení (vlaky, poklopy skruží a děr ..), krádež svodidel, dopravních značek ...= vysoká pravděpodobnost úrazu a smrti

Prostě zákony by tu konečně měly být nastavené tak,aby lupič počítal s tím,že mu jde o kejhák,když vleze tam,kam nemá a člověk bránící svůj majetek a život by neměl být vláčen po soudech zda jeho obrana byla přiměřená.

Pořád tvrdím, že zákony jsou u nás celkem v pořádku (i když zlepšovat samozřejmě jdou, ne že ne). Vizte třeba novoroční střelbu v Tanvaldu. Problém je v aplikaci (resp. spíše ignoraci) těch zákonů mnohými státními zástupci a soudci (hlavně prvních instancí).

Souhlasím s argumenty autora článku.... hezký rozbor situace.

Můj dům,můj hrad.Nechceš li umřít,nech ho na pokoji.

Mělo by platit jednoduché pravidlo: Kdo nezván a bez vědomí majitele vstoupí násilným způsobem na jeho pozemek nebo do jeho nemovitosti, činí tak s plným rizikem ohrožení vlastního života. Majitel nenese zodpovědnost za újmu, která cizí osobě může vzniknout, jelikož takovýto zásah do majetkového práva občana může vyvolat agresivní obrannou reakci.

A prosila bych, aby do budoucna média informovala pravdivě a ne jako u toho chudáka důchodce v Tanvaldu, kdy nás stále masírovali výkřiky otce dvou vrahů a zlodějů, spekulovali o tom, co a jak mohl či měl člověk, zaskočený v garáži udělat - a nakonec dal stát peníze dvěma multikulti lhářům a ti natočili štvavý a lživý film (Klusák, Remunda- Život a smrt v Tanvaldu). Fuj!

Pán nikoho zastřelit nechtěl, jen bránil svůj život. Nyní má ze zbytku svého života peklo, nemůže bydlet ve svém domě, neví dne ani hodiny, musí se ukrývat - tomu se říká v Česku spravedlnost?

http://www.csfd.cz/film/337055-cesky-zurnal-zivot-a-smrt-v-tanvaldu/

Zde najdete zajímavé názory jak na film samotný, tak na jeho tvůrce

Základní rozpor je v nazírání na to, co je situace, a kdo reaguje. Např. pan Hermánek vidí situaci takto:

Zloděj krade a obránce se rozhoduje, zda bude střílet nebo ne.

Já vidím situaci takto:

Obránce bude v případě napadení střílet a zloděj se rozhoduje, jestli mu ta krádež stojí za to.

Ale takto já situaci vůbec nevidím. Zloděj krade, Hermánek telefonuje pro policii. Pokud má v domě zbraň, pak nabije, dá kohout do přední polohy (kohout je dvojčinný, náboj je v hlavni a je možné okamžitě střílet jednou rukou.

A pokud by došlo k napadení, ze zloděje by se stal útočník, tak Hermánek, ač nerad, střílí na komoru.

Ale tak není náhodou podstata v tom, že někdo šel někam kde nemá co dělat?

Víc bych neřešil.

Trochu ano a trochu ne, protože za každým špatným činem musí následovat pouze přiměřená reakce.

Pokud by v zákoně bylo jednoznačně uvedeno, že člověk může bránit svůj majetek všemi prostředky (tedy i legálně drženou střelnou zbraní), a to aniž by byl bezprostředně ohrožen jeho život, leckterý zloděj by si rozmyslel, jestli podstoupí riziko, že při pokusu o loupež přijde o kejhák. Na druhou stranu ale nelze souhlasit s tím, aby byla zbraň použita bez předchozí výstrahy, nebo byla použita i přesto, že se narušitel zalekl, upustil od svého úmyslu a dal se na ústup. Tyto věci se velmi těžce dokazují a nejspíše jsou příčinou, proč takový zákon není možné přijmout.

Tady jste se do toho prostě zapletl. Ale tím závěrem jste to napravil (já čtu samozřejmě od začátku a ihned reaguji, aniž bych dočetl do konce).

Prosím, nepleťme si pojmy s dojmy. Ve víru diskuze mi Zdeněk Matuška napsal, jak bych vyhodnotil, kdyby na mě běžel chlap se sekyrou nebo mačetou v ruce?

Moje odpověď byla jednoduchá: Střílel bych, protože bych to považoval za pokus o vraždu.

A kolega Matuška mi namítl, že v případě "mačetových vrahů" jsem mluvil jinak. Ale samozřejmě, pokud někdo s velkým řevem vběhne s mačetou v ruce do hospody a běží ke konkrétnímu hostu, tak ten má právo v krajním případě i střílet.

Ale pokud útočník na poslední chvíli tu mačetu skloní a praští s ní třeba do stolu nebo třeba i do poškozeného, ale malou silou, naplocho, na místa, kde není přímo ohrožen jeho život, tak prostě o pokus vraždy  NEJDE, i když by to zpočátku tak mohlo vypadat a mnozí by si tento výklad i přáli.

Těch několik několik desítek stehů na hlavě poškozeného byl tedy podle vás následek udeření mačetou naplocho ?